mediamatics (Q3061)

1. Komunikační systém vzniklý v důsledku digitalizace, liberalizace a konvergence komunikačních sektorů telekomunikace, informatiky a elektronických médií. 2. Vědní disciplína zabývající se základními kategoriemi a zákonitostmi komunikace a důsledky konvergence telekomunikačních technologií, informatiky, elektronických médií a počítačových sítí na komunikaci. Podstatou výzkumu je vztah informace – komunikace – médium, přičemž všechny tři objekty mají digitální povahu. Mediamatika se zaměřuje především na humánní aspekty komunikace (výzkum nových forem komunikace a práci s informacemi…), teoreticko-metodologické aspekty (interdisciplinární vztahy v mediamatice – souvislost s humanitními, přírodními, technickými a dalšími vědními obory…), technologické aspekty (vývoj a způsoby využívání informačních a komunikačních technologií…), aspekty masové komunikace, obchodní aspekty (elektronický obchod…), legislativní aspekty (autorské právo, legislativní formy komunikace….).