(Q2280)

1. Písmo odvozené z cyrilice přizpůsobením latinské abecedě a užívané východními a jižními Slovany. Používá se pro ruštinu, běloruštinu, ukrajinštinu, bulharštinu, makedonštinu a srbštinu. - 2. Ustálené pořadí grafických znaků, které označují jednotlivé hlásky slovanských jazyků. Svůj název získalo od prvních dvou znaků (az, buka).