(Q2057)

1. Část rukopisného nebo strojopisného textu, určená při přípravách pro tisk (zalomení) k umístění na jedné straně tak, aby všechny strany hotové knihy obsahovaly stejný počet řádek v jednom či více sloupcích. - 2. Ve středověkých rukopisech zpravidla označovalo jednu stranu z dvoustrany otevřeného svazku. - 3. Všeobecně označení pro sloupec; v rukopisech, kde na jedné straně je text zapsán ve dvou či více sloupcích, jsou jednotlivé sloupce v popisu označovány písmeny (a, b, c, atd.).