(Q135)

Způsob uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce. Podle technického řešení se dělí na mechanický, magnetický, optický a digitální, příp. jejich kombinace. Mechanický využívá elektromechanické měniče pro převod elektrického signálu na mechanické kmity, které se pomocí rycího nože přenášejí na otáčivý disk (např. gramofonovou desku). U magnetického se mění elektrický signál na proměnné magnetické pole v úzké štěrbině magnetofonové hlavy, před kterou se posouvá pásek s magnetickými vlastnostmi. Příčně zmagnetovaný pásek v sobě uchovává informaci odpovídající přivedenému signálu (např. u magnetofonu). U optického záznamu se elektrický signál mění na světelný, který se časově rozložený zaznamenává na film. Digitální signál se ve formě jedniček a nul zaznamenává na disk nebo pásku, odkud je snímán bezkontaktně laserem nebo magneticky.