(Q2956)

Grafické dílo, při jehož vzniku byla použita technika tisku z hloubky, kde barva zaplňuje rýhy linií kresby vyryté ocelovými rydly do hladkého povrchu měděné nebo zinkové desky a přenáší se tlakem na papír. Postup patrně vznikl kolem poloviny 15. století ze zlatnické techniky "niela", při níž byly vyryté obrazce pokusně otiskovány na papír. Rytiny patřily k oblíbené technice výzdoby tištěných knih, kde záhy vytlačily dříve používané dřevořezy. Vedle nejčastěji používané mědirytiny se později objevovaly v knižních ilustracích další postupy, jako např. po určitou dobu oceloryt, v současnosti používaný spíše již jen na tisk poštovních známek nebo bankovek.