(Q589)

Struktura nebo pořadí prvků v jazykovém vyjádření. Používá se v programovacích i v přirozených jazycích. Obvykle se syntaxí míní pořadí slov. Syntaxe v programovacích jazycích může být velmi pevná (např. většina jazyků assembler) nebo méně pevná (v jazycích používajících parametry klíčových slov, která mohou být vyjádřena v libovolném pořadí). U metadat vyjadřuje syntaxe formu a strukturu, jimiž se metadatové prvky kombinují. V případě Dublin Core vyjadřuje syntaxe formu a strukturu kombinace metadatových prvků a jejich složek pro vytvoření metadatového záznamu.