(Q2077)

Spojené listy papyru srolované do svitku, jehož délka mohla dosahovat až 40 m, a uchovávané ve zvláštním obalu. Papyrový rotulus byl srolován horizontálně zleva doprava tak, aby bylo možné číst čtyři kolumny současně. Jeho nevýhodou bylo, že údaje o autorovi a textu (explicit, kolofon) byly umístěny až na konci svitku., ve 4. století začala proto převažovat forma kodexu. Rotulus se však udržel výjimečně ještě ve středověku pro určité typy pergamenových písemností, byly však již svinuty vertikálně.