(Q2318)

Psací látka užívaná od 4. tisíciletí př. Kr. v oblasti babylonsko- asyrské kultury pro záznamy textů psaných klínovým písmem. Pro záznam sloužila zpravidla hlína v surovém stavu, teprve po zapsání celého textu byla tabulka vysušena nebo vypálena. Literární díla většího rozsahu obsáhla zpravidla několik tabulek, průběžně číslovaných a opatřených incipitem i kolofonem. Pro okázalejší dokumenty byly zvoleny formy větších hliněných válců nebo hranolů. Tabulky byly užívány až do 1. st. po Kr.