(Q2048)

Prozaické vyprávění zpravidla kratšího rozsahu, objasňující určitý morální pojem a na příkladech názorně demonstrující příkladné chování či naopak nepřípustné jednání. Jsou doložena již v antické rétorice, používala se ve středověkých kázáních, později i v didaktických spisech doby baroka. Náboženské motivy v nich byly postupně nahrazovány žertovnými prvky a exempla přecházela v oblast zábavné četby.