(Q1518)

Lexikální jednotka tezauru užívaná při indexaci k označení určitého pojmu v dokumentu nebo rešeršním požadavku. Vyjadřuje sémantickou dominantu zastupující celou třídu podmíněné ekvivalence: ostatní podmíněně ekvivalentní slova a slovní spojení označovaná jako synonyma a kvazisynonyma se považují za nedeskriptory a jsou odkázány na deskriptory. Deskriptory spolu s nedeskriptory tvoří lexikum tezauru.