freedom of access to information (Q2855): Difference between revisions

Právo, vycházející z článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv, který uvádí, že každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu, které zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoliv prostředky a bez ohledu na hranice. Povinnost poskytnout svobodný přístup k informacím mají státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce, hospodařící s veřejnými prostředky (veřejné knihovny, vysoké školy, nemocnice, kulturní zařízení aj.). Veškerá omezení svobodného přístupu k informacím, např. ochrana utajovaných skutečností, obchodního tajemství, duševního vlastnictví, osobních údajů aj. musí být provedena zvláštními zákony, které mají přednost před obecným a jsou v obecném zákoně č. 106/1999 Sb. přímo odkazovány. Je povinností poskytovatele na přání podat informaci v písemné formě vytištěné na papíře; poskytovatel může žádat úhradu za materiál a technické výkony, spojené s poskytnutím informace. Svobodný přístup má být zajištěn i způsobem, umožňujícím dálkový přístup, event. využití dalších technických možností informační společnosti.